Archiv autora: aia.2eoa

V Lukavci na jízdu kolem osení vyjede 15 jezdců, po 58 letech bez Václava Davida

ČTK 14. 4. 2025

V Lukavci nedaleko Fulneku na Novojičínsku letos na tradiční jízdu kolem osení vyjede 15 jezdců. Po 58 letech pravděpodobně poprvé do sedla neusedne pětasedmdesátiletý Václav David. Právě on v posledních desetiletích tradici udržoval. Díky němu přežila i pandemii koronaviru a s ní spojená opatření vlády. David v pondělí 14. dubna ČTK řekl, že je po operaci srdce a letos už asi nepojede.

Jezdci v černých oblecích a naleštěných holínkách na koně nasednou o Velikonoční neděli. S kovovým křížem budou žádat požehnání pro pole a rodiny. Starodávný křesťanský zvyk ze 17. století se v Česku dochoval pouze v Lukavci, kde přežil i období světových válek, čtyři desítky let komunistického režimu i dobu světové pandemie koronaviru a restrikcí s ní spojených.

K udržení tradice Slavnosti Zmrtvýchvstání Páně v posledních desetiletích pomohl letos pětasedmdesátiletý Václav David. Organizuje jezdce a shání pro ně koně. Letos už ale s největší pravděpodobností nevyjede. „Jsem po operaci srdce. Doma mi to asi neprojde,“ řekl ČTK David. Dodal, že už našel své nástupce a odkaz budovaný po staletí má komu předat. „Už to chci nechat na mladších,“ dodal.

Rajtování, jak se jízdě kolem osení také říká, začíná v neděli před Velikonočním pondělím pravidelně ve 13:00 u kostela v Lukavci. Pak jezdci zamíří přes pole nad vesnicí a objíždějí horní konec obce. Později vyrazí přes louky do osady Nové Dvory. Jezdec v čele průvodu nese kříž, kterým žehná rodinám, stavení či polím a budoucí úrodě. Cestou kovový kříž uctívají místní obyvatelé, kteří jezdcům na oplátku nabízejí alkohol pro zahřátí. Jezdci zpívají píseň z 15. století Vstal z mrtvých. Po návratu do Lukavce se zpívá a hraje píseň Aleluja, zdráv buď náš milý Spasiteli.

Tradiční jízda kolem osení se v obci dodržuje přes 400 let. Přerušit ji se nepodařilo nacistům za druhé světové války ani komunistům po roce 1948. Jízda se nakonec konala i o Velikonocích v roce 2020, tedy v době nejpřísnějších opatření proti šíření koronaviru. „Tenkrát jsme vyjeli jen čtyři a tajně. Nikomu jsme to neřekli a vyjeli jsme časně ráno, abychom nikoho nepotkali,“ řekl David. Epidemie ale tradici zapsanou na seznamu nehmotného dědictví Moravskoslezského kraje přece jen pozměnila. Z hygienických důvodů už jezdci nenechávají lidi líbat kříž.

Podle kronik se zvyk dodržuje v Lukavci od roku 1620. Tehdy jezdci odrazili hordu vojáků rozprášených ve stejném roce při bitvě na Bílé hoře. Tím si zasloužili zápis v kronice a vznikla tak první zmínka o lukavecké tradici.

Zdroj: Novojičínský deník

Velikonoce se blíží, v Lukavci chystají tradiční zvyk, akci má i zámek Kunín

Martin Ruščin ČTK 7. 4. 2025

Obří kraslice, historické zvyky, britské i německé tradice či komentované prohlídky na zámcích v regionu. Moravskoslezský kraj se připravuje na velikonoční svátky. Proběhnou jarmarky, trhy, někde už s oslavou svátků začali už o víkendu.

Už po staletí je součástí Velikonoc v Lukavci u Fulneku i tradiční Jízda kolem osení. Do krajiny vyjíždějí jezdci v černých oblecích a naleštěných holínkách. S kovovým křížem žádají požehnání pro pole a rodiny. Starodávný křesťanský zvyk ze 17. století se v Česku dochoval pouze v Lukavci, kde přežil i období světových válek, čtyři desítky let komunistického režimu i dobu světové pandemie koronaviru a restrikcí s ní spojených.

Tradičně velikonoční prohlídky organizuje kastelánka empírového zámku v Raduni na Opavsku Markéta Kouřilová. Netradiční okruhy začaly už o minulém víkendu a potrvají do 27. dubna. „Přivítáme jaro v jedinečné atmosféře raduňského zámku. Během velikonočních svátků i dubnových víkendů zveme na speciální prohlídky, které představí nejen tradiční české, ale i britské a německé velikonoční zvyky posledních šlechtických majitelů – rodu Blücherů z Wahlstattu,“ uvedla Kouřilová.

Radostné Velikonoce na zámku v Kuníně

Velikonoční akci si připravili také na zámku Kunín. Barokní perla vídeňského stavitele von Hildebrandta si pro návštěvníky připravila radostné Velikonoce s hraběnkou Walburgou. Půjde o kostýmované představení v pokojích zámku na oslavu Velikonoc ve společnosti urozené hraběnky Marie Walburgy. Akce proběhne 20. a 21. dubna vždy od 9 do 16 hodin.

Návštěvníci uvidí program, kdy hosté předají své velikonoční dary vznešené hraběnce Marii Walburze a uvidí i velikonoční šlechtickou slavnostní tabuli, pečlivě prostřenou, kde se snoubí tradice, vznešenost a sváteční dekorum. Připraveno bude ladění lahodných pokrmů a okázalých dekorací inspirovaných velikonočními oslavami vysoké šlechty. A jako překvapení hraběnka Walburga a její přítelkyně, hraběnka Braidová, přichystaly nečekané překvapení pro komornou Terezu. Co ji čeká?

Na své si přijdou milovníci historie, elegance a špetky dobového dramatu. Velikonoční slavnost přenese návštěvníky do časů okázalé šlechtické kultury. A možná přijde i kouzelník, vlastně kunínský ozdobný zahradník Johann Heger…

Na Žerotínském zámku v Novém Jičíně se v sobotu 12. dubna (9-15.30 hodin) můžete přijít podívat na to, jak ozdobit a vyfouknout si velikonoční vajíčko. Místní muzeum připomene velikonoční tradice, jako pletení tataru nebo výrobu symbolu odcházející zimy v podobě Mařeny. Návštěvníci si budou moci zakoupit velikonoční zboží přímo od řemeslníků.

Opavský Velikonoční jarmark také již začal minulý pátek, a to na tamním Hlavním náměstí. „Vrcholem jarmarku bylo nedělní vynášení Mařeny a Mařaka, starý lidový zvyk symbolizující loučení se zimou,“ uvedl Martin Kůs z tiskového odboru magistrátu.

V Krnově na Bruntálsku velikonoční atmosféru připomenou obří kraslice rozmístěné různě po městě. Na jejich výzdobě se podílely děti v místní škol a školek. Celkem jich k vidění od 12. do 22. dubna bude ve městě a na vrchu Cvilín 15.

Ostravští průvodci zase připravují komentované velikonoční procházky Ostravou. Konat se budou 13., 18. a 20. dubna. Zájemci poznají s průvodci historii oslav a objeví tradiční zvyky a obyčeje, které se zde udržují již po mnoho generací. Například i tom, jak se slavilo v dělnických koloniích, jaká jídla se připravovala na stůl nebo o slávě důlních koní, kteří se právě na tyto svátky dostávali na povrch.

Velikonoční jarmark chystají i pracovníci zámku v Bruntále na 14. dubna. Na akci vystoupí Dechový orchestr města Bruntál, ZUŠ Bruntál, sbor Nic Moc z Horního Benešova, pěvecký sbor Písnička ze ZŠ Jesenická z Bruntálu a také Klaun Hopsalín s velikonočním vystoupením.

Akce Velikonoce na Jihu v ostravské části Jih bude konat 12. dubna. „Velikonoce fascinují kombinací pohanských a křesťanských tradic. Patří mezi ně pomlázka, zdobení kraslic či symbolická červená barva představující nový život. Na Velikonočním jarmarku mnoho z nich připomeneme a návštěvníci si je budou moci vyzkoušet,“ řekla ředitelka organizace Kultura Jih Gabriela Gödelová.

Zdroj: Novojičínský deník

Pozemková kniha – kniha listin pro Lukavec 1796-1827

Zpracovali jsme Pozemkovou knihu Lukavce, tentokrát knihu listin vedenou v letech 1796 až 1827. Jde vlastně o úřední knihu s opisy listin – kupních, svatebních, dědických řízení, dlužních úpisů a kvitancí i dalších.

Na úvod několik zajímavostí – jmen vyskytujících se v Lukavci nebo v souvislosti s ním:

– fojt (Richter) Ignatz Beinhauer

– burmistr (Bauermeister) Lorenz Miksch (1796), Jakob Brosch (1798), Franz Stefka (1812)

– správce (Verwalter) Johann Scherz, od 1817 se objevuje Franz Anton Welss (Amtsverweser) (shoduje se s knihou, Scherz měl zemřít 1816), Johann Straka/Straku (od cca 1818), Andreas Jarmann (1819), Jacob Malcher Actuar (1821), Valentin Freiss (Verwalter 1827)

Velká část zápisů začíná slovy: „In Namen des Allerheiligten Dreifaltigkeit Amen“ tedy česky: „Ve jménu Nejsvětější Trojice amen“, po nichž následuje text opsané listiny.

Často jde o listiny týkající se půjček, ty byly obvykle poskytovány  ze sirotčího fondu (Waisenfond). Dlužní úpisy – obligace byly většinou spojeny s hypotékou.

Někdy se vyskytují listiny vztahující se k sousedním obcím – listina podepsaná fojtem z Pustějova [80], svatební smlouvy Lukavjáků s partnery ze Skřipova, Vrchů nebo Vlkovic.

Přehled záznamů:

1788 – Mlynář (v) nájemník Karl Schindler odkoupil od Státního náboženského fondu panství Pustějov poblíž Lukavce ležící mlýn s dřevěným domkem č. 69 (1787) [64];

1793 – Ignatz Beinhauer drží po (Antonu Beinhauerovi) fojtství č. 62 (1793) [54]; Lorenz Barwik odkoupil dům č. 68 (1788) [62];

1796 – Thomas Brosch prodává svému synu Georgovi grunt č. 2 (1781) [1]; Franz Krczmarz prodává svému zeti? Michaelu Schenkovi grunt č. 5 (1790) [4]; Martin Gebauer odkupuje po otci grunt č. 7 (1792) [8]; Jakob Dulansky odkupuje od Jakoba Kukola grunt č. 9 (1792) [11]; Johann Krczmarz odkupuje po otci grunt č. 11 (1796) [13]; Franz Seidler odkupuje po otci Antonu Seidlerovi grunt č. 13 (1796) [17]; Joseph Dulansky odkupuje od otce Matheuse grunt č. 14 (1789) [20]; Johann Sokoll odkupuje od pozůstalých Andrease Sokolla grunt č. 17 (1786) [22]; Paul Sokoll odkupuje od pozůstalých Augustina Kukolla grunt č. 18 (1786) [25]; Anton Pawlik odkupuje od Thomase Sokolla grunt č. 24 (1794) [27]; Simon Stefka odkupuje svatbou s vdovou po Kasparu Wanjurovi č. 25 (1790) [28]; Wiktorin Sokoll odkupuje po otci Paulu Sokollovi grunt  č. 27 (1792) [29]; Martin Friedl odkupuje svatbou s dcerou Johanna Brussmanna grunt č. 31 (1789) [30]; Georg Krczmarz odkupuje sňatkem s vdovou po Georgu Wanjurovi grunt č. 33 (1783) [31]; Simon Werner odkupuje sňatkem s dcerou Lorenze Butscheka grunt č. 35 (1786) [33]; Wenzl Brosch odkupuje od Franze Rottera dům č. 37 (1792) [35]; Mathes Wladarz odkupuje sňatkem s dcerou Antona Schindlera grunt č. 38 (1788) [36]; Mathes Kukoll odkupuje po otci Andresi Kukollovi grunt č. 40 (1795) [37]; Andres Wranna odkupuje sňatkem s Mariannou dcerou Fabiana Heynika grunt č. 41 (1790) [39]; Lorenz Wilczek/Wiltschek/Wlczek odkupuje sňatkem s Theresií dcerou Lorentze Kukolla grunt č. 43 (1779) [41]; Anton Wanjura odkupuje po Simonu Kresstinovi grunt č. 44 (1783) [42]; Anton Kirczmarz si postavil dům č. 45 (1791) [43]; Valentin David odkupuje od otce Josepha grunt č. 48 (1786) [44]; Johann Seydler odkoupil od Josefa Drahosche místo pro stavbu obytného domu a postavil jej (č. 51) (1782) [45]; Lorenz Sokoll odkoupil od potomků Franze Sokolla grunt č. 52 (1783) [46]; Simon Dulansky odkoupil dědičné právo ke gruntu po otci Simonovi č. 56 (1781) [47]; Franz Stefka odkoupil po otci Antonovi grunt č. 57 (1790) [48]; Johann Heinik odkoupil po otci Martinovi grunt č. 58 (1788) [50]; Jakob Brosch odkoupil po otci Franzovi grunt č. 59 (1791) [52]; Lorenz Brussmann odkoupil od Paula Ludvika dům č. 67 (1787) [60]; Anton Böhm odkoupil od otce Josefa vodní mlýn č. 71 (1790) [66]; Simon Brosch odkoupil od otce Johanna grunt č. 74 (1781) [69]; Joseph Gebauer odkoupil po otci Mathesovi grunt č. 77 (1795) [71]; Anton Brosch odkoupil od obce kus půdy pro stavbu domu č. 78 (1796) [73];

1798Dlužní úpis Antona Beinhauera č. 62 (přeškrtnuto) [74]; Svatební smlouva Johanna Krczmarze č. 11 s Magdalenou dcerou Mechiora Ulricha z Vrchů [75]; Svatební smlouva Josepha Stefky č. 57 s Annamarií dcerou Augustina Dulanského č. 10 (č. 81) [77]; Dlužní úpis obce Lukavec (přeškrtnuto) [79]; Dlužní úpis Augustina Krčzmarže č. 4 [80]; Dlužní úpis mlynáře Karla Schindlera č. 69 [82]; Dlužní úpis Josepha Krčzmařze č. 31 [84]; Dlužní úpis Johanna Seidla? č. 64 (přešrtnuto) [85]; Georg Böhm odkoupil od dědiců B. Paraka č. 39 [86]; Bernard Brussmann odkoupil po Lorenzi Brussmannovi č. 72 [87]; Andreas Schänk odkoupil od Josepha Dresslera č. 66 [88]; Franz Kukoll odkoupil po Mathesi Kukollovi č. 65 [89]; Joseph Krčzmařz odkoupil od Martina Friedela č. 31 [90]; Dlužní úpis mlynáře Karla Schindlera č. 69 [91]; Dlužní úpis Josepha Stefky č. 81 [92];

1799 – Dlužní úpis obce Lukavec (přeškrtnuto) (1798) [93]; Johann Seidel odkoupil od úřadu pustějovského panství starou pálenici č. 64 (1798) [94]; Dlužní úpis (Schuldbrief) Valentina Blahety č. 3 [95]; Dlužní úpis Augustina Krcžmařze č. 4 [97]; Dlužní úpis Simona Dulanského č. 12 [99]; Dlužní úpis Franze Seidlera č. 13 [101]; Dlužní úpis Jakoba Dulanského č. 14 [103]; Dlužní úpis (Schuldebrief) Johann Sokoll č. 17 [105]; Dlužní úpis Lorenze Drahosche č. 20 [107]; Dlužní úpis Floriana Dulanského č. 29 [109]; Dlužní úpis Josepha Krčzmařze č. 31 [111]; Dlužní úpis Lorenze Wültscheka č. 43 [113]; Dlužní úpis Lorenze Barwika č. 68 [115]; Dlužní úpis mlynáře Antona Böhma č. 71 [117]; Smlouva o náhradě (Vergütungsvertrag) v. mlynáře č. 69 [119]; Záruka (Kautions Instrument) Antona Böhma č. 71 (přeškrtnuto) [120]; Svatební smlouva Franze Kukolla č. 65 s Barbarou dcerou po Franzi Leitachovi č. 16 [121]; Svatební smlouva Franze Pawlika z Děrného s Marinou dcerou Georga Wanjury č. 33 [122]; Franz Pawlik odkoupil od Mariny dcery Georga Wanjury č. 33 [123]; Doklad (Gewährschein) pro Franze Pawlika č. 33 [124]; Svatební smlouva Josepha Sokolla č. 25 s Magdalenou dcerou Augustina Dulanského [125]; Joseph Sokoll odkoupil od otce Petera č. 55 [126]; Doklad (Gewährschein) pro Josepha Sokolla č. 55 [127]; Svatební smlouva Johanna Wanjury č. 26 s Katharinou dcerou Georga Schindlera [128]; Johann Wanjura odkoupil od otce Valentina č. 26 [129]; Doklad (Gewährschein) pro Johanna Wanjury č. 26? [130]; Svatební smlouva Franze Gebauera č. 77 s Veronikou dcerou Andrease Brussmanna č. 36 [131]; Franz Gebauer odkoupil od Andrease Brussmanna č. 36 [132]; Doklad (Gewährschein) pro Franze Gebauera č. 36 [133]; Svatební smlouva Simona Krcžmařze č. 3 s Theklou dcerou fojta Antona Beinhauera [134]; Simon Krcžmařz odkoupil od Valentina Blahety č. 3 [135];

1800 – Dlužní úpis fojta Ignaze Beinhauera č. 62 (přeškrtnuto) [137]; Nájemní smlouva (Miethungsvertrag) mezi Johannem Seidelem č. 64 a Josephem Stefkou [139]; Svatební smlouva Matiase Müksche č. 70 s Dorothou dcerou Josepha Morawa z Vrchů (1797) s dodatkem (Nachtrag) [141]; Mathes Müksch odkoupil od otce Lorenze č. 70 [143]; Svatební smlouva Andrease  Schindlera č. 34 s Barbarou dcerou Josepha Wolného č. 62 [145]; Andreas Schindler odkoupil od otce Johanna č. 34 [147]; Johann Schindler předává pozemky synovi Andreasovi č. 34 [148]; Svatební smlouva Mathese Wladařze č. 37 s Magdalenou vdovou po Augustinu Brussmannovi č. 38 [150]; Svatební smlouva Philippa Hainika č. 49 s Johannou dcerou Georga Brosche č. 2 [151]; Philipp Hainik odkoupil od tchána Georga Brosche č. 2 [153];

1801 – Dlužní úpis Franze Stefky č. 57 (přeškrtnuto s dodatkem 1802) [156]; Svatební smlouva Franze Dulanského č. 56 s Theresií dcerou Fabiana Hainika č. 41 (1800) [157]; Franz Dulanský odkoupil od dědiců Simona Dulanského č. 56 (1800) [159]; Doklad (Gewährschein) pro Franze Dulanského č. 56 [161]; Svatební smlouva Thomase Haünika č. 49 s Annamarií dcerou Simona Dulanského [162]; Thomas Hainik odkoupil od otce Bartela č. 49 (1800) [163]; Doklad (Gewährschein) pro Thomase Hainika č. 49 (1800) [165]; Franz Sokoll postavil č. 79 (1800) [166]; Martin Friedel postavil č. 80 (1800) [167]; Joseph Stefka postavil č. 81 (1800) [168]; Georg Brossmann postavil č. 82 (1800) [169]; Jakob Brosch získal kus půdy u svého domu č. 2 [170]; Svatební smlouva Franze Gebauera č. 7 s Marinou dcerou po Bernardu Kukollovi č. 60 [171]; Franz Gebauer odkoupil od dědiců Bernarda Kukolla č. 60 [173]; Doklad (Gewährschein) pro Franze Gebauera č. 60 [175];

1802 – Augustin Dulansky odkoupil od Mathese Dulanského č. 10 [176]; Dlužní úpis Johanna Hainíka č. 58 [179]; Dlužní úpis Lorenze Barwika č. 68 [180]; Svatební smlouva Georga Starzitzkého č. 32 s Theresií dcerou Johanna Schindlera č. 61 [181]; Georg Starzitzky odkoupil od potomků Thomase Starzitkého č. 32 [182]; Doklad (Gewährschein) pro Georga Starzitkého č. 32 [184]; Andreas Gebauer odkoupil od potomků Lorenze Gebauera č. 16 [186]; Doklad (Gewährschein) pro Andrease Gebauera č. 16 [187];

1803 – Johann Brosch odkoupil od tchána Johanna Schindlera č. 61 [188]; Dlužní úpis Lorenze Brussmanna č. 67 [191]; Dlužní úpis Bernarda Sokolla č. 52 [192]; Dlužní úpis Bernarda Dulanského č. 28 [193]; Dlužní úpis Mathese Kukolla č. 40 [194]; Anton Krcžmařz odkoupil od otce Augustina č. 4 [196]; Dlužní úpis Antona Krčzmařze č. 4 [199]; Svatební smlouva Thomase Stefky č. 22 s Theresií vdovou po Peteru Sokollovi č. 55 [200];  Svatební smlouva Franze Sukupa č. 76 s vdovou Barbarou Staržitzky [201]; Svatební smlouva Franze Schindlera Děrné č. 83 s Annamarií dcerou Mathese Kukolla č. 65 (přeškrtnuto s poznámkou, že je vedeno v děrenských knihách) [203];

1804 – Záruka (Kautions Instrument) Antona Böhma č. 71 (přeškrtnuto) (1801 s dodatkem 1804) [195]; Thomas Blaheta odkoupil od Simona Stefky č. 25 (1803) [204]; Svatební smlouva Thomase Blahety č. 3 s Theresií dcerou Simona Stefky č. 25 (1803) [205]; Johann John odkoupil od tchána Fabiana Dulanského č. 42 [207]; Doklad (Gewährschein) pro Johanna Johna č. 42 [209]; Svatební smlouva Johanna Johna z Gručovic s Kateřinou Dulansky vdovou po Josephu Skrobankovi č. 42 [210]; Jakob Kukoll odkoupil od Mathese Kukolla č. 10 [211]; Doklad (Gewährschein) pro Jakoba Kukolla č. 10 [212]; Svatební smlouva Jakoba Kukolla č. 40 s Appolonií dcerou Fr. Schwarze z Jílovce [213]; Doklad (Gewährschein) pro Georga Feilhauera č. 21 [216]; Svatební smlouva Georga Feilhauera č. 21 s Veronikou dcerou Antona Brosche č. 78 [217]; Johann Wlcžek odkoupil od otce Lorenze č. 43 [218]; Doklad (Gewährschein) pro Johanna Wlcžeka č. 43 [220]; Svatební smlouva Johanna Wlcžeka č. 43 s Theklou dcerou Daniela Blahety z Jílovce [221];

1805 – Dlužní úpis (Schuldschein) Simona Krczmařze č. 3 [222];

1806 – Dlužní úpis Paula Sokolla č. 18 [224]; Dlužní úpis Josepha Dulanského č. 14 [225];

1807 – Svatební smlouva Karla Dulanského č. 12 s Appolonií dcerou Paula Uliczky č. 103 ze Staré Vsi (1805) [226]; Karl Dulansky odkoupil od otce Simona č. 12 (1805) [227]; Dlužní úpis (Schuldschein) Lorenze Barvika č. 68 [230];

1808 – Dlužní úpis (Schuldschein) Antona Böhma č. 71 [231]; Dlužní úpis Antona Krcžmařze č. 4 [232]; Dlužní úpis Franze Stefky č. 57 (poznámka 1811) [233];

1809 – Dlužní úpis Georga Böhma č. 39 [234];

1810 – Dlužní úpis Karla Dulanského č. 12 (1809) [236]; Dlužní úpis (Schuldschein) Ignatze Bainhauera č. 12 (1809, poznámka 1811) [237]; Franz Pawlik odkoupil od otce Simona č. 6 (1810) [238]; Doklad (Gewährschein) pro Franze Pawlika č. 6 (1810) [239]; Svatební smlouva Franze Pawlika č. 6 s Annamarií dcerou Antona Brosche č. 78 (1808) [240]; Svatební smlouva Martina Friedela č. 80 s Marinou dcerou Franze Sukuba č. 76 (1809) [242]; Svatební smlouva Johanna Schindlera č. 30 s Theresií dcerou Lorenze Barvika č. 68 (1809) [243]; Franz Wolni odkoupil od Martina Dulanského č. 53 (1808) [245]; Doklad (Gewährschein) pro Franze Wolni č. 53 [246]; Svatební smlouva Franze Wolného č. 62 s Clarou dcerou Bernarda Dulanského (1808) [248]; Jacob Dulansky odkoupil od otce Josepha č. 14 (1808) [249]; Doklad (Gewährschein) pro Jacoba Dulanského č. 14 (1808) [251]; Svatební smlouva Jakoba Dulanského č. 14 s Marinou dcerou Johanna Sokolla č. 17 (1807) [252]; Svatební smlouva Thomase Beiera č. 23 s Theresií dcerou Augustina Dulanského č. 10 (1809) [256]; Dlužní úpis (Schuldschein) Karla Dulanského č. 12 (1807) [258];

1812 – Dlužní úpis (Schuldschein) Philippa Hainika č. 2 (přeškrtnuto s poznámkou 1815) [259]; Dlužní úpis Karla Dulanského č. 12 [260];

1814 – Dlužní úpis Karla Dulanského (u Jakoba Barwika) č. 12 (1808) [261];

1815 – Odhad (Schätzungsurkunde) fojtství č. 62 (1873?) [262]; Záruka (Kautions Instrument) fojta Ignaze Beinhauera č. 62 [262];

1816 – Dlužní úpis (Schuldschein) Jakoba Dulanského č. 14  [264]; Vinzenz Böhm odkoupil od otce Antona (vodní mlýn) č. 71 (1814) [265-9]; Dlužní úpis (Schuldschein) Franze Schindlera č. 13 [269]; Johann Sokoll odkoupil od otce Johanna č. 17 [271]; Dědický list pro Franze Krtschmařze č. 40 (po Jakobu Kukolovi) [274]; Revers Philippa Hainika č. 2 (1813?) [275]; Dlužní úpis (Schuldschein) Andrase Schindlera č. 34 (1807) [276]; Dlužní úpis Johanna Wiltscheka č. 43 (1807) [277]; Dlužní úpis Antona Beinhauera č. 62 (1807) [278]; Dlužní úpis (Schuldschein) Johanna Sokolla č. 17 (přeškrtnuto, 1809) [279]; Dlužní úpis (Schuldschein) Johanna Sokolla č. 17 (1809) [280]; Dlužní úpis (Schuldschein) Johanna Hainika č. 58 (1812) [281]; Dlužní úpis Johanna Sokolla č. 17 (1813) [282]; Dlužní úpis Andrese Sokolla č. 18 (přeškrtnuto, 1814) [282]; Dlužní úpis (Schuldschein) Johanna Sokolla č. 17 (1803?) [283]; Dlužní úpis (Schuldschein) Andrease Schindlera č. 34 (1812) [284];

1817 – Svatební smlouva Karlem Schindlerem synem Karla vět. mlynáře č. 69 s Theresií dcerou Jakoba Brosche (1810) [286]; Dlužní úpis (Schuldschein) Franze Stefky č. 57 [288]; Svatební smlouva vdovce Wenzela Brosche č. 34 s Katharinou dcerou Wenzla Miksche (1812) [290]; Dlužní úpis Antona Kertschmařze č. 4 [292]; Dlužní úpis Philippa Heinika č. 2? [293]; Svatební smlouva z Vrchů Ignatze Miksche č. 70? s Apolonií dcerou Josepha Morawa z Vrchů (1810) [294]; Franz Schindler odkoupil od vdovy Mariany po Franzi Pawlikovi č. 33 (1816) [296]; Doklad (Gewährschein) pro Franze Schindlera č. 33 (1810) (1816) [297]; Svatební smlouva Franze Schindlera č. 34 s Marianou vdovou po Franzi Pawlikovi č. 33 (1816) [299]; Ignatz Miksch odkoupil od otce Mathese č. 70 [300]; Dlužní úpis Karla Schindlera č. 69 [303]; Svatební smlouva Bartholomea Brossmanna č. 69 s Magdalenou dcerou Andrease Wranny č. 41 [304]; Svatební smlouva Georga Schenka č. 66 se Susannou dcerou Antona Schenka z Leskovce? č. 2 [305]; Adjustifikační instrument Ignatze Beinhauera č. 12 [307];

1818 – Dlužní úpis Augusta Dulanského č. 10 [311]; Svatební smlouva vdovce Johanna Kirtschmarze č. 11 s Appolenou dcerou Mathese Palliga z Vrchů (1817) [312]; Joseph Brosch odkoupil od Andrease Schindlera č. 34 [314]; Doklad (Gewährschein) pro Josepha Brosche č. 34 [317]; Georg Schenk odkoupil od otce Andrease č. 66 (1817) [318]; Doklad (Gewährschein) pro Georga Brosche č. 66 (1817) [320]; Bartholomeus Brossmann odkoupil od otce Lorenze č. 67 [321]; Doklad (Gewährschein) pro Bartholomea Brossmanna č. 67 [324]; Jakob Feilhauer odkoupil vyhořelý dům č. 76 k obnově [325]; Doklad (Gewährschein) pro Jacoba Feilhauera č. 76 [327]; Franz Brosch odkoupil od bratra Simona č. 74 (1812) [328]; Svatební smlouva Franze Brosche č. 74 s Marinou dcerou Simona Dulanského (1812) [330]; Dědický list č. 74 (po Franzi Broschovi) [331]; Mathes Sukupp odkoupil od Mariny vdovy po Franzi Broschovi č. 74 [333]; Svatební smlouva Mariny vdovy po Franzi Broschovi č. 74 s Mathesem Sukuppem č. 73 [335]; Mathes Sukupp odkoupil od Mariny vdovy po Franzi Broschovi č. 74 [333]; Dlužní úpis obce na úhradu letní sadby pro chudé (Ignatz Beihauer) z bílovského kostelního fondu (1812) [336]; Dlužní úpis  Valentina Davida  č. 48  [337]; Dlužní úpis  Franze Schindlera č. 33 (1813) [338]; Dlužní úpis Martina a Franze Gebauerů č. 60, č. 7  [340]; Dlužní úpis Johanna Seidla č. 46 (1816) [341]; Doklad o zaplacení pro Josepha Stefku č. 81 [342]; Doklad o zaplacení pro Simona Kirtschmarze [342]; Odhad č. 14 (Jakoba Dulanského) [343];

1819 – Dlužní úpis Simona Kirtschmarze č. 3 [344]; Dlužní úpis Vinzenze Böhma č. 71 [345]; Doklad o zaplacení pro Karla Schindlera [346]; Dlužní úpis Ignatze Beinhauera č. 62, č. 12 [347]; Dlužní úpis Johanna Krczmarse č. 11 [348]; Dlužní úpis Johanna Sokolla č. 17 [349]; Johann Stefka odkoupil od otce Franze č. 57 [350]; Svatební a kupní smlouva Franze Brosche č. 74 s Josephou dcerou Johanna Sokolla č. 17 [352]; Svatební  smlouva  Johanna Sokolla  č.  17 s Mariannou dcerou Jakoba Brosche č. 59 [355]; Záruka (Kautions Instrument) na fojtsví pro nájemce palírny Jakoba Dawida [356];

1820 – Thomas Dulansky odkoupil od otce Bernarda č. 28 (1812) [358]; Andreas Sokoll odkoupil od otce Paula č. 18 (1812) [360]; Svatební smlouva Andrease Sokolla č. 18 s Veronikou dcerou Bernarda Dulanského č. 28 (1812) [363]; Jakob Mainwald (Nové Dvory č. 5) odkoupil od Veroniky vdovy po Wenzelu Mikschovi č. 8 (1812) [364]; Svatební smlouva Jakoba Maiwalda Nové Dvory č. 5 s Theresií dcerou Wenzela Miksche č. 8 (1812) [366]; Anton Seelig ze Skřípova odkoupil od vdovy po Antonu Wanjurovi č. 44 (1812) [368]; Svatební smlouva Antona Seeliga ze Skřípova s Theresií vdovou po Antonu Wanjurovi  č. 44 (1812) [370]; Svatební smlouva Antona Wanjury č. 44 s Theresií dcerou Georga Schindlera č. 30 (1810) [372]; Doklad o převzetí č. 10 a svatební smlouva Franze Dulanského č. 10 s Josephou dcerou Antona Böhma vod. mlynáře č. 71 (1818) [373]; Peter Schindler odkoupil od otce Georga č. 30 [376]; Dlužní úpis  Johanna Sokolla č. 17 [379];

1821 – Georg Socoll odkoupil od matky Barbary vdovy po Mathesu Sokollovi  č. 47 (1798) [381]; Anton Socoll z Bílova č. 97 odkoupil od Josepha Philippa ze Staré Vsi pozemek (přeškrtnuto) [383]; Kupní smlouva na č. 64 a svatební smlouva vozky Mathese Brosche s Mariannou dcerou penzionovaného hajného a domkáře Johann Seidela č. 64 [383]; Svatební smlouva Johanna Štefky č. 57 s Elisabethou dcerou Josepha Beyera z Kujav [386]; Doklad o zaplacení pro Johanna Seidela č. 64 [389];

1822 – Protokol z úřední návštěvy vojenského úřadu hradeckého panství ve věci sporu o dluh obce? fojta Ignatze Beinhauera [389-392]; Dědický list pro Franze Brosche č. 61 (po Johannu Broschovi) (1820) [393]; Svatební smlouva Franze Brosche č. 61 s Josephou/Johannou dcerou Josepha Gebauera č. 77 [394]; Svatební smlouva Vinzenze Böhma mlynářského mistra č. 71 s Johannou dcerou Josepha Demmela fojta ze Sl. Vlkovic č. 77 (1820) [396]; Potvrzení o zřeknutí se (Haupt und Verzichts Quittung) Johanny Maresch (č. 71) [398]; Potvrzení o zaplacení Josephy Dulanské roz.Böhmové (č. 71) [398];

1823 – Dlužní úpis Vinzenze Böhma č. 71 (1822) [399]; Dlužní úpis Antona Kreczmarse č. 4 [400]; Doklad o zaplacení pro Josepha Krize č. 31 [401]; Doklad o zaplacení pro Franze Seidlera č. 13 [402]; Dlužní úpis Jakoba Dullanského č. 14 [403]; Doklad o zaplacení pro Ignatze Miksche č. 70 [404]; Dlužní úpis Ignatze Miksche č. 70 [405];

1824 – Dlužní úpis Ignatze Beinhauera č. 62 [406];  Doklad o zaplacení pro Johanna Sokolla č. 17 (1823) [408]; Dlužní úpis Johanna Hainika č. 5 [409]; Potvrzení o zřeknutí se (Haupt und Verzichts Quittung) pro Ignatze Beinhauera (č. 62) [410]; Dědický list pro Karla Böhma č. 39 [411]; Dědický list pro Franze Kalužu č. 19 [413]; Kupní a svatební smlouva Jakoba Brossmanna na č. 82 se Skollastikou dcerou Mathese Maywalda ze Skřípova [414];

1826 – Svatební smlouva Lorenze Pawlika č. 24 s Katharinou dcerou Karla Klosse ze staroveské kolonie (poznámka 1828) [416]; Záznam o dědictví po Antonu Kczrmarschovi č. 4 [418];

1827 – Anton Preisner odkoupil č. 4 od panství po smrti Antona Krczmarsche (1825) [419]; Pozůstalost po Lorenzi Drahoschovi (č. 20?) (1826, 1828) [422]; Pachtovní smlouva mezi mlynářským mistrem Vinzenzem Böhmem a 22 Lukavjáky (1826) [419]; Dlužní úpis Vinzenze a Johanny Böhmových č. 71 (1826) [427]; Dlužní úpis Vinzenze Böhma č. 71 (1825) [429];

Rejstříky 430-470 [430…]

Zdroj: ZAO Opava, Pozemkové knihy, Velkostatek Pustějov • inv. č. 297 • sig. A 26-24

Zpracováno k 8. 11. 2014

Na lukavec.info poprvé publikováno: 15. 12. 2014

Historie: Zmínka o nájemci pivovaru 1844

Díky ohlášce Úředního výnosu o nabídce prodeje adresovaného úřadem Pustějovského panství v Lukavci z 28. března 1844 v Opavských novinách (Troppauer Zeitung – příloha Anhang zur Troppauer Zeitung Nr. 27 z pondělí 1. dubna 1844) se dozvídáme o jméně tehdejšího nájemce lukaveckého pivovaru.

V té době totiž Johann Wanke, uváděný jako nájemce pivovaru v Lukavci, požádal úřad místního panství o vyhlášení prodeje domu – exekuci jeho dlužníka (Joachima Olbricha, Stará Ves  č. p. 128).

Wanke

Zdroj: books.google.cz

Zdroj: Google books

 Na lukavec.info poprvé publikováno: 7. 12. 2014, 12:31

Nové prameny pátrání (1742)

V dnešní době postupuje digitalizace všemi směry a přináší nám řadu nových možností. Nejinak je tomu i v archivnictví. Badatelé získávají přes internet přístup k archiváliím, které by jinak museli studovat přímo v budovách archivů – často ve vzdálených místech.

Může být užitečné připomenout, že archiválie týkající se Fulnecka a Bílovecka nacházíme nejčastěji ve Státním okresním archivu Nový Jičín, Zemském oblastním archivu v Opavě, ale kvůli pozdější příslušnosti Fulneku k Moravě také v Moravském zemském archivu v Brně. Shodou okolností nejstarší zpráva o Lukavci je uložena ve Státním oblastním archivu v Praze.

Zejména Zemský oblastní archiv v Opavě je na špici co se týče digitalizace a každý rok množství naskenovaných archiválií roste.

Postupně se ale díky digitalizaci dostáváme k dalším zdrojům informací, které by byly jinak dostupné jen velmi velmi obtížně.

Tentokrát se podařilo narazit na pruský archiv „Geheimes Staatsarchiv Preussischer Kulturbesitz“, kde jsme díky jeho digitalizovaní databázi objevili zprávu: „Dragoner des Obristen von Kannenberg bei Fulnek (Ausarbeitung von Premierleutnant Liman)“, která obsahuje informace o pruských vojscích (dragounech) u Fulneku v roce 1742 za první prusko-rakouské války. Tato konkrétní archiválie zatím naskenovaná není, ale už jen to, že známe její databázi nám může doplnit mozaiku znalostí o našem kraji.

S postupujícím skenováním se k této zprávě dostaneme, protože jinak je dostupná – v Berlíně.

O dosud známých informacích o pobytu pruských vojsk na Fulnecku 1742 se dočtete v knize „O našem Lukavci“ na str. 63.

Zdroj: IV. HA, Rep. 15 A, Nr. 523 , gsta.spk-berlin.de

První publikace článku: 7. 2. 2021

Spořicí a záložní spolek v Lukavci (1940)

Sporitelni-knizka-1940

Tentokrát přinášíme po delší době obrazový dokument. Jde o spořitelní knížku (knihu záznamů obchodního podílu) Spořitelního a záložního spolku v Lukavci z válečného roku 1940, tehdy pod názvem Spar- und Darlehenkassen Verein für Luck und die Kolonie Neuhof.
Z dokumentu dále vyčteme, že šlo o registrovanou společnost s neomezeným ručením v Lukavci. Knížka byla zřejmě vytištěna ještě před válkou, protože kolonky s obnosy jsou předtištěny v korunách (Kč/h). V zápisech je to ovšem přeškrtnuto a nahrazeno markou (RM – Říšská marka).
Záznamy do knížky zapisoval Adolf Heinik, pravděpodobně tehdejší pokladník.

Historie: Pečeť Lukaveckého panství

Do sbírky obrázků pečetí a razítek souvisejících s historií Lukavce se nám podařilo po delší době získat nový přírůstek.

Jde o pečeť Lukaveckého panství.

Našli jsme ji v Pozemkové knize – Knize svatebních smluv z let 1827 – 1838.
Pečeť je jednoduchá s obrázkem korunky a nápisem: Amtssegel der Guter Luk und Petrowitz.
Zdroj: Zemský archiv Opava, Vs Pustějov, I. č. 259

Historie: Jedna z variant původu názvu „Lukavec“

Historici předpokládají, že Lukavec náleží ke staršímu osídlení oblasti Fulnecka z doby před vrcholnou kolonizací. Svědčí o tom jeho jméno i od počátku trvale české osídlení. Lukavec přiřazují k původnímu osídlení podobně jako například Bílov, Pohoř, Kletné, Jílovec nebo třeba i Děrné. Při určování významu místního jména se např. jazykovědec Vincenc Prasek přikláněl ke slovu „křivolaký“. Tomuto významu by odpovídal ukrajinský říční název Lukavycja „klikatý tok“. Mezi dalšími formulacemi významu můžeme jmenovat „křivý“, „luční“, „litý, lstivý“, „dravý, divoký“ anebo dokonce „lstivý, čert“. Prasek také prezentoval možnost, že by název mohl vzniknout podle lokátora křestním jménem Luka. Sám ale uvádí, že takové jméno na Opavsku v dobových dokladech nenalézáme.

Vincenc Prasek ale už navazoval na předchozí práci svého opavského kolegy.

Jeho současník středoškolský pedagog a národní buditel Antonín Vašek ve své práci „Výklad slovanských místních jmen v Opavsku“ z roku 1872 uvádí:

„Lukavec pochází bezpochyby od osob. jm. Luka (Pal.) neb Lukava, což jest tolik co Lukáš. 1432.“

Ve svém výkladu se odkazuje na seznam českých jmen sestavený Františkem Palackým (Radhošt I. seš. 2 str. 117-128). Údaj „1432“ značí rok, ze kterého podle A. Vaška pochází nejstarší zmínka o Lukavci (dnes už víme o opisu listiny z roku 1312 a dochovaných listinách z roku 1372).

Zdroj: Programm des kais. königl. Ober-Gymnasiums zu Troppau für das Schuljahr 1872, Troppau

Na lukavec.info poprvé publikováno: 12. 12. 2014

Historie: Zmínka o sv. Anně z 18. století

Jednu z nejstarších zmínek ve spojitosti se sv. Annou se nám podařilo objevit v Pozemkové knize Velkostatku Pustějov (pod který Lukavec patřil) uložené v Zemském archivu v Opavě. Jedná se o záznam z roku 1760 v souvislosti s nákupem Andrese Sockola.

Velkostatek_Pustejov_inv_c_293_sig_A_26-9_0108
Originál stránky, zdroj: Pozemková kniha Velkostatku Pustějov, inv. c. 293, sig. A 26-9 0108
vyrez
Detailní výřez ze stránky s označením „pod svatú Annú“

V textu záznamu se uvádí postoupení tří korců půdy (Scheffel) a to „na odpozahu“, „pod svatu Annu“ a „na zadnim Dalekem“.

Zdroj: www.archives.cz

Na lukavec.info poprvé publikováno: 22. 11. 2014, 20:15

Související odkazy:

Slezská lidová píseň zaznamenaná v Lukavci

Slezská kultura je už v dnešní době pozapomenutá, ne-li ztracená. O to víc potěší každá zpráva o nějaké památce. Dnešní zpráva je o jedné takové.

V roce 1963 byla Krajským nakladatelstvím v Ostravě vydána kniha “Slezské lidové písně z Bílovecka a okolí” autorů Milana Salicha a Jaromíra Richtera. V ní nalezneme řadu zajímavých písní z celého okolí, ale pro nás je nejdůležitější jedna zaznamenaná přímo v Lukavci.

Jde o píseň “U suśeda dobra voda…”. Zaznamenal ji Milan Salich v roce 1958 podle zpěvu Emila Mikše (*1884).

U suśeda dobra voda voda, v našem studní tež, poviz ty mi, moja miła, ežli mě ty chceš. Ja by tebe rada chtěła, dyby enem trochu mohła, ale ja něsmim. Och, bože, bože.

Ach, matičko, ach, matičko, proč stě mě vdali, čemu stě mě takovemu gyzdovi dali. Dali stě mě takovemu, co něrozumi ničemu, och, bože, bože, och, bože, bože.

A jak vy k nam přijdětě, matičko moja, to un mi tak pěkně pravi: robečko moja. Ale jak vy odjedětě, tak mi letaju po řbetě metły březove. Och, bože, bože.

(Zveřejněno: 15.9.2019)