Úvodní stránka Historie Lukavce Fotogalerie Lukavecké zvyky Lukavec na mapě Lukavecké i okolní památky Příroda Kapličky v okolí
O Lukavci v médiích Záliby a tradice Lukavjáků Státní správa a samospráva Lukavec a sportování Veřejné prostory *Vědomostní kvíz*
4x Lukavec v ČR Tip na výlet Zájmové spolky Společenské akce Ankety a chat Návštěvní kniha Přehled akcí v Lukavci Kniha novinek

 

Kostel sv. Jana Křtitele ¦ Pomník obětem 1. a 2. sv. války ¦ Pomník osvobození ¦ Kamenná mohyla ¦ Pivovar
Obecná škola ¦ Nedokončená železniční trať ¦ Větrný mlýn ¦ Vodní mlýny v Lukavci a okolí ¦ Fojtství ¦ Kravín a vepřín ¦ Památná místa

 

Kostel sv. Jana Křtitele a sv. Barbory

Noc kostelů v Lukavci, 23. 5. 2014

Sbírka na opravu kostela v Lukavci

Lukavecké kostelní zvony a jejich historie

Zvony ve 12:00 (zvukový záznam, 2006)

Informace Národního památkového ústavu

Mše na sv. Floriána

Zápis v Památní knize

Kostel sv. Jana Křtitele.

Lukavec patřil od nepamněti až do vybudování vlastního kostela ke kostelu slatinskému, což dokazují zápisy do tamní matriky z roku 1642.

Od roku 1689 působil jako probošt fulneckého kláštera Ignaz Johann Gebel (zemřel v roce 1694). Sice působil relativně krátce, ale za jeho proboštování nastaly významné změny. Jednalo se o postupné odtrhávání vesnic od slatinské kuracie. Roku 1692 byl od slatinské fary odrtržen a k Fulneku přivtělen i Lukavec. Další jeho zásluhou bylo vybudování kostela v Lukavci.

O vzniku kostela se dochovalo několik latinsky psaných dopisů z let 1691 až 1693 a jeden napůl německý a napůl latinský zápis z roku 1693. Jednalo se zde zejména o výběru polohy kostela a schůdnosti cesty k němu. Žádost o umístění kostela na stávajícm místě byla nakonec po dvou letech jednání s biskupským hejtmanem na Hukvaldech Karlem Halamou mj. majitelem Slatiny, přijata.

Některé zdroje uvádějí, že v roce 1786 byl kostel klasicistně přestaven Václavem Thalherrem, ale nejpdrobnější tzv. Matrika lukaveckého kostela o tomto roce mlčí.

Roku 1877 muselo dojít k velké rekonstrukci kostela. Přikročilo se k ní proto, že začala prastkat jeho klenba. Bylo nutno kostel zabezpečit před zřícením a znovu opravit. Z tohoto důvodu byla postavena zcela nová klenba i střecha. Roku 1905 byla v kostele položena nová kamenná dlažba a kostel byl také nově vymalován. Příborský malíř Valentin Šimíček vyzdobil kostel freskami. Následujícího roku byl kostel pokryt plechovou krytinou.

Zajímavá událost nastala při opravě malé věže kostela 23. a 24. dubna 1933. V té době bylo nalezeno pouzdro s listinami, které tehdejší kronikář opsal, přidal k nim novou listinu a všechny listiny pak zase vložil do nového pouzdra. Vše bylo opět schováno do věže.

V době druhé světové války bylo velkým nákladem v roce 1941 vybudováno betonové schodiště, čímž se alespoň částečně ulehčil do té doby obtížný přístup ke kostelu. Roku 1945, když krajem procházela fronta, byl kostel poškozen. Proto byly hned následujícího roku prováděny opravy zvenčí - včetně nového olíčení a nátěru střechy.

Do roku 1968 se v Lukavci konaly mše jednou měsíčně alidé jezdívali nebo chodívali na mše do Fulneku. Po roce 1968 se začaly mše v Lukavci konat i ve všední den a každou neděli.

Jedna z největších oprav byla proveden v roce 1978 a zahrnovala venkovní omítky - při tom se zjistilo, že než se kostel v minulosti barokizoval, byla okna delší - dnes jsou teď na cca 1/3 původní výšky.

V roce 1981 byl kostel znovu vymalován (až po římsu) dvojbarevně, strop byl očištěn od prachu a poškozené části byly opraveny. Klenební fresky renovovali M. Lossman a V. Chovanec, pracovníci Vlastivědného muzea v Novém Jičíně.

V nadcházejících letech čekají kostel opravy většího rozsahu. Jedná se o modernizaci nevyhovující vnitřní elektroinstalační sítě, oklepání omítek ve výšce 1 - 2 metry a jejich opětovné nahození, namontování kované mříže do vnitřních vstupních dveří a jejich výměna z nové, bybourání betonových podlah pod lavicemi a jejich nahrazení vzdušnější variantou. Je třeba opravit také vstupní schodiště a přístupový chodník. Na tyto potřebné akce vyhlásila Římskokatolická farnost Fulnek veřejnou sbírku.

Obecně lze kostel chrakterizovat jako orientovaný jednolodní s předsunutou hranolovou věží. Stojí na uzavřeném obdélném půdoryse zakončeném půlkruhovým závěrem. Fasáda věže je členěna lisénovými rámci. Nad hlavním vchodem je trojúhelný fronton, ve kterém jsou napsána data rozsáhlejších oprav kostela: „1877 - 1926“. Věž je kryta nízkou jehlancovitou stříškou. Loď je členěna pilastry s římsovými hlavicemi. Ve druhé ose na epištolní straně lodi je boční vchod. Při evangelijní straně kněžiště stojí sakristie. Kostel má sedlovou střechu, nad kněžištěm je sanktusník s šestibokou jehlancovitou stříškou.

Interiér kostela je zaklenut třemi poli pruských placek na pasech. Pasy dosedají na průběžné zalamované kladí, podepřené pilastry s kompozitními hlavicemi. V závěru kněžiště je koncha se štukovým kazetováním. Prostor kněžiště je oddělen od lodi půlkruhovým vítězným obloukem. V západní části lodi se nachází kruchta s plnou dřevěnou poprsní, přístupná jednoduchým schodištěm.

Barokní oltář kostela byl vybudován v poslední třetině 18. století. Oltářní obraz od neznámého autora zobrazuje, stejně jako postranní sochy, sv. Jana Křtitele a sv. Barboru.

(Zdroj: O našem Lukavci - střípky historie Lukavce u Fulneku, Jan a Radmila Hadaščokovi, sepsáno 2. srpna 2013)

(Zdroj fotek: výstava v rámci oslav 700 let od první písemné zmínky o Lukavci konané dne 22. června 2013)

nahoru

Lukavecké kostelní zvony a jejich historie

2. června 2013, při požehnání v rámci primiční mše

Po skončení stavby kostela byl 1. října 1702 vysvěcen hlavní oltář ke cti svaté Barbory a svatého Jana Křtitele. Oltářní kámen, který je vložen doprostřed oltářního stolu, uschovává ostatky mučedníků svatého Nerea, svatého Achilea a svaté Maximy a Liberáty. V kostele byl zároveň posvěcen a zavěšen velký zvon, který měl svolávat věřící ke službám Božím. Tento zvon měl pořídit sám prelát Johann Gebel, když se začal kostel stavět. Zvon vážil v přepočtu 280 kg a měl nápis: "Sancta Maria Magdalena et sancta Barbara, orate pro nobis". Byl na něm vyznačen i letopočet 1695 a byl vyroben u zvonaře P. Reimera v Olomouci (podle historika Wolneho už ale byl Gebel v roce 1694 po smrti).

V roce 1773 byl pořízen a posvěcen malý zvon umíráček, který vážil 16 kg a nesl nápis: "Sancti Angeli custodes" (v překladu snad "Svatí andělé strážní").

Roku 1843 byl pořízen ke kostelu třetí zvon. Vážil 224 kg. Ohledně nápisu existuje několik verzí:
- "Sancta Barbara ora pro nobis" (Matrika lukaveckého kostela)
- "Orate pro nobis sv. Johannes et sv. Barbora a Leopold Francisco Stanke Olomoucii 1843." (webové stránky řk. farnosti Fulnek)
- Podle informací pana Stanislava Šmeidlera jsou nápisy následující: na horní části: "Sv. Jane Křtiteli a sv. Barboro, orodujte za nás." Uprostřed je reliéf a zobrazení sv. Barbory a Jana Křtitele (křtí Krista). V dolní části je znovu nápis: "Leopold Francisko Stanke Olomoucii Refuse 1843." Dále podle informací pana Stanislava Šmeidlera existuje první záznam o zvonech z roku 1808. Uvádí nejstarší Reimerův zvon i Stankův zvon. Ten měl být v roce 1843 ne zcela nově vytvořen, ale "jen" přetaven, protože původní pukl.

Historik Nevěřil uváděl v Lukavci ještě čtvrtý zvon z roku 1767, měl být ulit Františkem Stankem. O nejstarší historii menších zvonů ale panuje řada nejistot.

Velkou újmu utrpěl kostel za první světové války, a to na zvonech. Nejprve byl 7. února 1916 sundán a pro válečné účely věnován zvon z malé věže umíráček o hmotnosti 16 kg. Největší zvon byl sňat pro válečné účely 8. srpna 1916. Zvon odmontovali vojíni pod dozorem inženýra Haffy od c. k. vojenského velitelství v Krakově. Podle informací ze školní kroniky měl být zvon ulit v roce 1693 a vážit 200 kg. Při shazování zvonu z věže měl pořizovat fotografie Dr. Jan Volný lukavecký rodák, toho času profesor obchodní akademie v Kolíně. V kostele tedy zůstal jen jeden zvon.

Pět let po konci války v roce 1923 byl péčí věřících pořízen nový zvon umíráček. Posvětil jej farář Antonín Novotný.

V roce 1942 byl kostelu opět odebrán malý zvon umíráček (z roku 1923). Kostel měl tedy zase jen jeden zvon.

V roce 1949 byl znovu (potřetí) pořízen zvon umíráček. Když byl svěcen, uvádí se při této příležitosti velká slavnost. Na zvonu je odlit nápis "1949 Věnovali občané obce Lukavec". Byl ulit v obci Česká zvonařem Rudolfem Manouškem.

V roce 2013 byl pořízen třetí zvon u příležitosti primiční mše P. Jana Davida SAC z Lukavce, prvního českého pallotina. Tento zvon byl požehnán 2. června 2013, kdy se v Lukavci primiční mše konala. Zvon byl zavěšen v červenci roku 2013.

Každé ráno v 6:00, v pravé poledne ve 12:00 a v podvečer 18:00 zvoní zvony. Zvoní také před mší a při jiných příležitostech. Všechny tři zvony vyzvánějí v neděli a ve svátky. Na vánoční svátky bývá osvětlen - je to vskutku okouzlující pohled.

(Sepsáno červenec 2013, Zdroj textu: O našem Lukavci - střípky z historie Lukavce u Fulneku, Jan a Radmila Hadaščokovi
Zdroj fotek: výstava v rámci oslav 700 let od první písemné zmínky o Lukavci konané dne 22. června 2013+vlastní)

nahoru

Opravy lukaveckého kostela

(Zdroj fotek: výstava v rámci oslav 700 let od první písemné zmínky o Lukavci konané dne 22. června 2013)

nahoru