Historie Lukavce ¦ Než začnete kroniky číst ¦ Státní okresní archiv Nový Jičín ¦ Pamětní knihy obce Lukavec ¦ Střípky o Lukavci
Historie Lukavce |
Oslavy 700 let od první písemné zmínky o Lukavci Lukavec a tábor Nadějov na www Časový vývoj
|
Lukavec s nadmořskou výškou 345 m n. m. se rozkládá na silnici III. třídy vedoucí z Fulneku do Bílovce. Lukavec leží v přírodním parku Oderské vrchy, v údolí Gručovického potoka. Potok se ve Fulneku vlévá do tamního Husího potoka, jehož vody dále ústí do řeky Odry, která patří do baltského úmoří. Katastrální území Lukavec u Bílovce je svou rozlohou 926 ha druhé největší území na Fulnecku. Na jeho rozloze se značně podílí lesní plocha, která je ze všech částí obcí největší a z celkové rozlohy Lukavce tvoří 46,5 %. Lukavec stejně jako Děrné, Dolejší Kunčice, Jílovec a Kostelec leží ve Slezsku. Na Moravě se kromě Fulneku nacházejí ještě Jerlochovice, Jestřabí, Pohořílky a Stachovice, zatímco v případě Vlkovic dělí historická hranice sídlo na moravskou a slezskou část. Vesnice Lukavec byla k 1. 4. 1976 provedenou integrací připojena k městu Fulnek. V nedoložených zprávách se uvádí, že Lukavské údolí bylo osídleno okolo roku 1050. V roce 1062 se dále uvádí, že tu byla krčma a mlýn, rok vzniku Lukavce se nikde neuvádí. Historie obce Lukavec na Fulnecku sahá patrně až do období tzv. slovanské kolonizace ve 12. století. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1312. Lukavec byl malý rytířský statek. V roce 1377, po rozdělení Opavska, Lukavec a osadu Požahy držel Kunata z Jakubovic. Jiné prameny uvádějí, že první doložená písemná zmínka o Lukavci pochází z roku 1377 (Grünhagen-Markgraf, Lehens- und Besitzurkunden), kdy byl uveden jako Lukawicz.V letech 1412 - 1435 patřil Lukavec Hanuši Skřípovskému, r. 1441 vlastnil obec Oneš Kyjovic z Lukavce a r. 1464 Jan Hrot z Lukavce (1441–1495). Už tehdy tu byl dvůr a mlýn. Podle zdroje "Jan P. Štěpánek dle Tichánek J., Šerý Z.: Šlechtická sídla na Novojičínsku, Butterfly 2003": Právě starý rod Hrotů se po Lukavci i psal a je tedy takřka jisté, že zde jeho členové i sídlili. Pravděpodobně se tak dělo v rámci zdejšího dvora, jehož součástí byl i panský dům – tvrz. Po Janu Hrotovi převzal panství jeho syn Bartoloměj. Bývalý panský dvůr, v jehož rámci se očekává existence středověké tvrze, stojí na pravém břehu potoka, na úpatí návrší s kostelem, a tvoří dodnes největší budovu ve středu obce. Dvůr spolu s vestavěným pivovarem je poznamenán mnoha úpravami a bohužel i mnohaletým chátráním. V případě archeologického výzkumu by bylo zajímavé vysledovat přesnou lokaci tvrze v rámci dvora. Markéta z
Dobroslavic a její dcera Kateřina z Lukavce darovaly r.
1500 Lukavci kus země a v roce 1504 Kateřina vložila
ves s dvorem své dceři Kateřině Chlebovičovské, ta
v roce 1512 vložila zase Lukavec a pusté Požahy
bratřím Janu a Jiřímu Nedvíkovi z Jakubčovic. Ti
Lukavec a Požahy roku 1513 prodali fulneckému
augustianskému klášteru (probošt Cyril), je tu
zmínka o klášterním pivovaru, který byl postaven z
příkazu císaře Rudolfa II. (1576 - 1611). Dvůr
a tvrz v Lukavci tímto ztratili na sídelním významu a
sloužili jen jako správa panství a hospodářské
zázemí. Klášter zde vybudoval pivovar, který se
zmiňuje již v 16. století. Během pozdějších let se název několikrát obměnil. Jmenujme například v roce 1431 z Lukawcze; 1504 Lukawecz; 1720 Luk; 1736 Lukau; 1805 Luk, Lukau; 1835 Luk, Lukau, Lukawec; 1894 Luck, Lukavec. Poslední jmenovaný název trvá až do dneška. Při určování významu místního jména se např. V. Prasek přikláněl ke slovu "křivolaký". Tomuto významu by odpovídal ukrajinský říční název Lukavycja "klikatý tok". Mezi dalšími formulacemi významu můžeme jmenovat "křívý", "luční", "litý, lstivý", "dravý, divoký" anebo dokonce "lstivý, čert". Obec byla po celý historický vývoj česká, jen s několika německými rodinami. Obyvatele se živili polním hospodářstvím, část jich pracovala v továrnách a manufakturách ve Fulneku a Bílovci. Přes převažující české obyvatelstvo zde žilo 6 německých rodin. V říjnu 1938 přešla obec po okupaci do německých rukou. Byly likvidovány české spolky, organizace a knihovna. V roce 1940 za asistence německého četnictva byla zřízena německá škola a německá mateřská škola. Na nucené práce odešlo asi 12 občanů, ilegální činnosti se zúčastnili 3 občané a z nich 2 zahynuli v koncentračních táborech. Lukavec byl osvobozen začátkem května 1945. K březnu 2009 v Lukavci žilo 387 obyvatel (189 mužů a 198 žen). Lukavec je svérázná vesnice s mnoha lidovými zvyky, z nichž mezi nejznámější patří "Jízda kolem osení" o Velikonoční neděli. Jedná se o starý křesťanský zvyk, kdy muži na koních objíždějí osení a navštěvují dům od domu, aby zvěstovali zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V roce 2009 byl jedním z jezdců i biskup František Lobkowicz. Mezi další lidové tradice patří konec masopustu s průvodem masek po vesnici a s večerním pochováváním basy (nazývaný též končiny, hrachovina). Dále pak jmenujme vynášení "Mařáka a Mařeny" na smrtnou neděli, "klapotání" ve svatém týdnu před Velikonocemi, kácení máje, koledování na Tři krále, Mikuláš s anděly a čerty, roznášení betlémského světla na Štědrý den. Na území Lukavce nalezneme několik historických památek. Nejvýraznější památkou a zároveň dominantou obce je kostel sv. Jana Křtitele a sv. Barbory, který byl vystavěn na přelomu 17. a 18. století. V záznamech vědecké knihovny v Olomouci byl lukavecký pivovar jeden z nejstarších na Moravě a údajně vařil velmi dobré pivo. Tento klášterní pivovar byl postaven z příkazu císaře Rudolfa II. (1576 - 1611). Majitelem pivovaru byl v letech 1880 - 1907 Vilém Rattei, pak Josef Pelz starší v letech 1908 - 1930. Po otci byl majitelem až do konce Josef Pelz mladší. Po válce do roku 1947 to byla národní správa. Lukavcem
měla vést železniční trať. Stavba
začala v červnu roku 1873 a byla zastavena kvůli
krachu na vídeňské burze 15. ledna 1874. Jednalo se
opravdu o monstrózní plán. Měla to být spojnice
tehdejšího Pruska (tratí Opava - Ratiboř) s Uherskem.
Celková délka trati měla být 129 km a největší
stoupání 1:60 (asi 16 %o), což je vzhledem k
trasování tratě opravdu (části textu jsou z brožurky vydané k 680. vyročí Lukavce) |